Ve dvaceti namaloval Gottfried Helnwein vlastní krví obraz "führera“. Vedení grafické školy ve Vídni, kde studoval, obraz zabavilo a autora vyloučilo. Nyní je někdejšímu studentu-provokatérovi šedesát, při osobním setkání působí vyrovnaně a vyhlíží jako rocker a šaman v jedné osobě. Jeho hyperrealistické obrazy připomínají temnou nacistickou minulost, obrazy nevinných dětí ztělesňujících krásu a čistotu rané duše. Výstavu nazvanou Angels Sleeping hostí do konce srpna pražská Galerie Rudolfinum. ...

An alternative title to “Angels Sleeping” for this exhibition could be “All Hail to the Wounded Child,” as many of the works center on irreparably wounded children (both externally and internally) as the innocent victims of war. The children in Helnwien’s works may also represent the lost or destroyed child in all of us, not only as victims of war, but as victims of modern society, with all its mindless violence and perverse attraction to aggressive mobs and disturbances.
If there were a soundtrack to this exhibition, it would be a long, endless scream. ...

Wie sah es in Arno Brekers Atelier aus?
Helnwein: Überall standen Gips-Plastiken von Negern und Juden herum, die er nach dem Krieg hergestellt hatte. Eine heroisierende überlebensgroße Büste stellte einen beleibten Schwarzen in Uniform und vielen Orden dar. Ich fragte, wer das sei. „Das war der frühere Präsident der Elfenbeinküste“, antwortete er. „Der tauchte in den sechziger Jahren bei mir auf, legte seinen Arm um meine Schultern und sagte: ‚Breker, kommen Sie zu mir an die Elfenbeinküste. Ich werde Ihr zweiter Hitler sein". Breker sollte eine neue Hauptstadt entwerfen, was dieser auch sofort tat. Er zeigte mir das Gipsmodell dieses Utopia in dessen Mitte sich ein gigantischer Platz befand mit der riesigen Skulptur eines Afrikaners - mit zerrissenem Hemd und gesprengten Fesseln, der aufgewühlte Blick und die geballte Faust gen Himmel gerichtet. Auf meine Frage, was aus dem Projekt geworden sei, antwortete Breker mit leiser, resignierender Stimme "Der Präsident ist leider kurze Zeit darauf gestürzt worden"
Wie reagierte Breker, als Sie ihn mit Ihrem Beyus-Porträt in der Hand fotografierten?
Helnwein: Er hielt das Bild hoch und murmelte: „Das hätte sich der Beuys aber nicht träumen lassen.“ ...

Helnwein v Rudolfinu Výstava Angels Sleeping představuje díla rakouského umělce Gottfrieda Helnweina, jehož tvorba se stala fenoménem hyperrealistické malby. Jeho fotograficky přesné malby čerpají z popokultury i historie, jeho velkým tématem je postavení dítěte v krajní situaci. Expozice je rozdělena do pěti oddílů, které představují hlavní témata Helnweinova práce s důrazem na malířskou tvorbu posledních let. První skupinu tvoří portréty obvázané autorovy tváře, ve druhé najdeme odkazy na nacistickou minulost Rakouska, ve třetíma a čtvrtém je ústředním tématem dítě. V poslední části najdeme fotografie inspirované popkulturou. Soubor vystavených děl je zapůjčen z autorova majetku, ale také z řady veřejných a soukromých sbírek z Evropy a USA. ...

...

The exhibition Angels Sleeping is a thematic cross-section, predominantly of the painting work of the Austrian artist Gottfried Helnwein. The five sections of the exhibition present the fundamental circuits of Helnwein’s work. The introduction comprises heads – faces, including the artist’s iconic self-portrait, painfully acute metaphors of the limits on freedom of expression in Austria in the 1970s and 80s. The artist’s merciless approach to the residues of the Nazi past of his country is a further theme, developed in monochrome, hyperrealistic painting. The central and still extremely relevant theme of Helnwein’s work however is das malträtierte Kind, the child exposed to suffering. The author engages with this theme in various positions from his early works from the 1970s up to the present day. His collection of works on this theme is given the largest space. Violence committed against children, in contrast with their passive exposure, distressed astonishment and impossibility of defending themselves against the world of adults is partially shifted into a further position, ironically entitled Art in Amerika. This presents the relationships of the white, frequently uniformed “majority” to other ethnic groups and minorities, particularly in the United States, sharpened by the photographic precision of the images. ...

Some might think that Los Angeles - its unrelenting sun, its one-step-away-from-reality perch -- is an incongruous place for someone like Helnwein. What he creates, regardless the medium - watercolor, oil, photography, performance art, sculpture - is a thorny psychological excursion into our sublimated self, our obscured corners and dark humors. His explorations into war crimes, Catholicism, disfigurement and the Holocaust are both unflinching and surgical. His work is in museum collections around the world, including those of LACMA and the Smithsonian, and critics have labeled it grotesque, fearless, disturbing and "veer[ing] dangerously close to offensive." People are surprised, he says, when they discern that he doesn't "seem insane." ...

...

...

9 Gottfried Helnwein ...